[caption id="attachment_1862" align="alignleft" width="142" caption="Stalin"][/caption]

V dělnickém státě je růst produktivity práce doprovázen zlepšováním podmínek zaměstnanců. Jak říkal Trockij v roce 1928: „Reálné mzdy se musí stát hlavním kritériem úspěchu socialistického vývoje. Kritériem socialistického vzestupu je nepřetržité zlepšování pracovních norem.“ Podívejme se, jaké byly vztahy mezi růstem produktivity práce a životní úrovní dělníků v Rusku. Následující tabulka o tom obsahuje údaje:

Produktivita práce [123]

Počet “potravinových košů” za průměrnou měsíční mzdu [124]

Rok

index

index

1913

100

100

1928

106.0

151.4

1936

331.9

64.9

Do roku 1928 mzdy stouply nad předválečnou úroveň. Ale nejen to, mzdy rostly dokonce mnohem rychleji než produktivita práce. Mezi léty 1928 a 1936, kdy se produktivita práce více než ztrojnásobila, však mzdy poklesly o více než 50 procent.

Ke stejnému závěru dojdeme i jiným způsobem - na základě porovnání produktivity práce v Rusku s ostatními zeměmi na jedné straně, a životní úrovně ruských dělníků s dělníky v jiných zemích na straně druhé.

V roce 1913 představovala průměrná produktivita práce v ruském průmyslu asi 25 procent produktivity v USA, 35 procent produktivity v Německu, a 40 procent v Británii. Komise Gosplanu, která byla jmenována v roce 1937 aby prošetřila produktivitu práce v ruském průmyslu, zjistila, že produktivita v ruském průmyslu činí 40,5 procent produktivity průmyslu v USA a 97 procent německého průmyslu. [125] Máme dobré důvody považovat tyto údaje za silně nadhodnocené. Produktivita práce v ruském průmyslu v roce 1937 představovala asi 30 % produktivity USA, 70 % produktivity Německa a přibližně stejné procento v Británii. Podrobné vysvětlení, jak jsme došli k tomuto závěru, by bylo příliš zdlouhavé. Avšak i kdyby byly závěry komise Gosplanu pravdivé, nijak nevyvracejí náš argument. Naopak, ještě ho posilují. Přesné číslo zde totiž nemá zásadnější význam. Je-li produktivita ruského dělníka 70-ti procentní ve srovnání s britským dělníkem, je jeho životní úroveň nesrovnatelně nižší.

V následující tabulce předpokládáme, že ruský dělník vydělává 500 rublů měsíčně, což je průměrná mzda všech státních zaměstnanců (včetně byrokracie), která je plánována na konec čtvrtého pětiletého plánu v roce 1950. Jako základ pro cenovou kalkulaci dále bereme ceny ze zóny 1, kde jsou ceny nejnižší v Rusku. [126] Pro Británii jsme jako průměrný týdenní výdělek dělníků vzali 5 liber 3s. 6d.[127] Základem výpočtu cen jsou oficiální údaje zveřejněné ministerstvem obchodu

Počet jednotek, jež je možné koupit za průměrnou týdenní mzdu

Jednotka

Rusko

Británie

Pšeničný chléb (první jakosti)

liber

41.7

480.7

Pšeničný chléb (druhé jakosti)

liber

63.3

––

Žitný chléb

liber

91.0

––

Hovězí

liber

9.0

79-127

Máslo

liber

4.1

77.2

Mléko

pints

57-81

247.2

Cukr

lbs.

18.5

412.0

Vejce

number

82-115

706.3

Čaj

lbs.

1.6

36.4

Káva

lbs.

3.4

41.2

Pivo

pints

14.4

88.2

Cigarety

number

464.0

618.0

Pánské boty

pairs

0.4

2-4.5

Dámské boty

airs

0.4

1-4.0

Dámské bundy

number

0.6

1.1-2.3

Punčochy, bavlněné dámské

pairs

16.2

25-27.0

Crêpe-de-chine

yards

1.4

23-25.0

Pánské obleky, zčásti vlněné

number

0.3

0.6-1.5

Pánské obleky, vlněné

number

0.1

0.2-0.3

Gumové galoše

pairs

2.6

9.5

Dámské bavlněné šaty

number

0.2

3.5-6.0

Dámské vlněné šaty

number

0.6

0.8-2.1

Zápalky

boxes

577.0

824.0

Hřeben, výbava pro ženy

number

28.8

103-154

Gramofón

number

0.12

0.6

Radiopřijímač (5-ti elektronkový)

number

0.20

0.17

Náramkové hodinky

number

0.12

0.3-0.5

Dosahuje-li produktivita práce ruského dělníka čtyř pětin produktivity dělníka v Británii, zatímco jeho životní úroveň je čtvrtinová nebo třetinová ve srovnání s britským dělníkem, můžeme konstatovat něco jiného než, že: Pokud je britský dělník vykořisťován, je jeho ruský bratr vykořisťován ještě mnohem víc?