Povstání v bolivijské Cochabambě
Cochabamba je třetím největším bolivijským městem a v roce 2000 zde masové mobilizace zastavily pokusy o zprivatizování vody.
Nyní se stalo ohniskem konfliktu mezi levicovými zastánci presidenta Eva Moralese a pravicovými guvernéry, kteří žádají nezávislost pro regiony, kde se těží ropa a zemní plyn, aby tak zabránili zvýšení státní kontroly nad tímto průmyslem.
Na začátku ledna se pokusil pravicový guvernér Manfred Reyes Villa o vyhlášení referenda o nezávislosti. Protestující vyšli na ulice Cochabamby a žádali jeho odstoupení. Pěstitelé koky zablokovali silnice do města. Pět tisíc lidí na hlavním náměstí dosáhlo toho, že Reyes Villa utekl do sousední provincie Santa Cruz.
Zatímco protestující se zmocnili centra města, zastánci guvernéra se zabarikádovali v bohatých čtvrtích na severu Cochabamby. 11. ledna přepadli pravicoví násilníci za podpory policie demonstrující. Dva zabili a 150 jich zranili.
President Morales vyhodil šéfa policie, ale zároveň žádal po protestujících, aby umožnili návrat guvernéra do města, což protestující, a mezi nimi hlavně studenti, odmítli. Na lidovém shromáždění si zvolili „Lidovou městskou radu“.
Guvernérovi se podařilo vrátit se do Cochabamby, kde se usadil v pětihvězdičkovém hotelu.
Otevřené povstání v Cochabambě se dočkalo podpory z dalších provincií včetně El Alta, kde lidé blokovali silnice a žádali odstoupení svých guvernérů. Protestující si stěžovali, že Morales zrazuje hnutí, které ho dostalo k moci.
Morales nastoupil před rokem jako president Bolivie. Od té doby ustoupil ze slíbené pozemkové reformy, zestátnění ropného průmyslu a stíhání státních funkcionářů zapletených do porušování lidských práv.
Nyní poprvé čelí organizovanému tlaku nejen z pravice, ale taktéž z levice.
Thomas Franke